Lucie Havlíčková

Habří - Zřícenina kostela na zázračném místě

5. 01. 2016 20:00:00
Kdysi tu stával kostel. Dnes však můžeme spatřit pouze jižní stranu lodi se třemi okny s lomenými oblouky. Ani to však neubírá místu na výjimečnosti. Spíše naopak.

Na zříceninu kostela Sv. Víta se nám podařilo natrefit až na třetí pokus. Nalezli jsme ho u lesa, nedaleko myslivny, zhruba kilometr na západ od vsi Habří. Tato víska leží přibližně jedenáct kilometrů od Českých Budějovic a poprvé se o ní písemně dozvídáme z roku 1264.
Po vystoupení z auta, které jsme nechali na kopci, kousek u cesty, se nám naskytl krásný pohled do údolí. Sešli jsme po cestičce dolů, kde už z mohutných kaštanů vykukovala žlutobílá kaplička. Z kostela se do dnešní doby dochovala pouze stěna, dosahující výšky devět metrů, která ale nebyla přes bohaté větve porostů téměř vidět.

Léčivá studánka
Na místě kdysi bývala studánka, jež prý měla zázračné účinky. Tradovalo se, že roku 1621 uzdravila chromého vojáka a díky magickému prameni se navrátil zrak i slepci. Tato zpráva se rozšířila mezi lidmi, kteří začali na místo docházet, aby se napili či opláchli léčivou vodou. Vzniklo tak nové poutní místo, a proto zanedlouho u studánky stála i prostá kaplička.

Něco k historii kostela Sv. Víta
Místo proslulo tak, že bylo rozhodnuto o tom, že si místo zaslouží, aby tu stál i kostel. Základní kámen položil 20. září 1644 sám opat Jiří Wendschuh. Při této významné události prohlásili místo za svaté. Stavba kostela proběhla během tří let. Roku 1647 byl postaven poutní kostel v gotickém stylu. Loď, jež patrně klenuta nebyla, měřila přibližně 16,8 metrů, na šířku a 9 metrů na délku.
V kostele stály tři oltáře. Hlavní - sv. Víta kostelu věnoval cisterciánský řeholník Jan Negeln. Další dva oltáře byly Blahoslavená Panna Marie a Svatý Josef.
Stavbou kostela však prelát Jiří Bílek nabýval dojmu, že došlo ke zkrácení jeho práv. Proto neváhal a žaloval pražskému arcibiskupovi kardinálu z Harrachů. Barvitě mu líčil, kterak vyšebrodský opat nesmí zakládat kostely, natož světit oltáře. Arcibiskup se rozhněval a vysvěcení kostela dal zakázat.
Opat však mezitím zaslal arcibiskupovi práva a výsady udělené papežem Bonifácem. Vše dobře dopadlo, vysvěcení bylo znovu dovoleno, preláta Bílka arcibiskup vyzval, aby vedl při svěcení kostela české kázání, věrně obsluhoval opata při všech obřadech a hlavně, aby se již nikdy nepokoušel opata zkrátit ve svých právech. Bílek uposlechl a už se do ničeho nepletl.
K vysvěcení došlo 27. května 1647 k poctě svatého Víta.
Bohoslužby probíhaly každou první neděli v měsíci, čtvrtou neděli po Velikonocích a o slavnosti sv. patrona se konaly poutě i zdaleka.
Při sloužení mše svaté se střídal boršovský a strýčický farář.
Protože místo získalo na popularitě, farníci chodili raději k Vítovi, než do kostela v Dubném, což byl možná i důvod, proč si v polovině 18. století farář z Dubného stěžoval na budějovickém vikariátu, že se u Víta shromažďují stoupenci Husova učení. Nic ale nebylo prokázáno.
Pak nastala doba josefínských reforem, tedy smutná doba, která ukončila slávu většiny menších kostelů, kostelíků a kaplí. Dekretem z 1.5. 1787 byl kostel sv. Víta zrušen a uzavřen. Oltáře se převezly do Boršova.
V nadcházejících letech a staletích nebyl kostel využíván a chátral. Není tedy divu, že se 13.7. 1861 propadla klenba. Za šest let následovalo stržení kostelní zdi. Materiál, zdivo pak místní použili k opravě haberské myslivny.

Zázračný obrázek
V ruinách kostela i přesto zůstal malý obrázek malovaný na sklo. Vyobrazoval svatého Víta. Lidé k němu chodili a věřili, že pokud poprosí o pomoc, budou vyslyšeni.
Ženy z okolí však velmi špatně nesly, že je obrázek vystaven větru, vodě i slunečnímu svitu a také dle toho vypadal. Nechaly tedy u faráře Bedřicha Kamarýta namalovat nový obraz na plátně a poprosily své muže, aby nad malbou postavili alespoň malou stříšku, která by jí ochraňovala před nepřízní počasí.
Roku 1884 nastalo velké sucho. Zoufalí osadníci tedy putovali ke kostelu, aby poprosili o déšť. A opravdu začalo pršet. Možná i to byl impuls k tomu, aby se místní rozhodli rovnou pro stavbu kapličky.

Nová kaplička
Občané vesnice Habří a Kvítkovice se dohodli, že ji postaví spolu. Požádali tedy vyšebrodské opatství, aby jim bylo místo darováno (darem)plus nějaký příspěvek a 4.11. 1884 opat svolil, však ale pod podmínkou, že vše musí povolit také politický úřad. Ani ten ovšem nedělal problémy. Na kapli bylo celkem získáno 165 zlatých a 80 krejcarů. Kvítovští navíc přispěli cihly, haberští kamenem, pískem a vápnem. Dřevem a starým oltářem Ukřižovaného přispěl opat vyšebrodského kláštera Leopold Waczkarz. Pak společně začali stavět. Nutno podotknout, že všechny práce byly prováděny zdarma. To se v dnešní době nevidí. Pak bohužel nastal zádrhel – kvítovští už nechtěli na kapli přispívat, jak pracemi, tak penězi a stavba musela být pozastavena.
Kaple tedy byla dostavěna až roku 1890. Nachází se severně od kostela a je přistavěna hned k presbytáři původní stavby. I na vybavení se podíleli místní. Paní Streinzová, žena místního revírníka darovala dva polštáře a antipendium, o další dva polštáře na smuteční bohoslužby se postarala paní Chromá, choť řídícího učitele a Adolf Edelbauer s Janem Kořanem darovali kříž, jež dříve zdobil stěny v pivovaru. Aby i okolí bylo příjemné, ujal se pan Streinz a vysázel kolem kaple kaštany.
Slavnostní vysvěcení proběhlo 15. června 1890. Farář Bartoloměj Berger byl tehdy uvítán hudbou s hasičským sborem, jež ho doprovázel až ke kapli. I sem se poté chodili modlit obyvatelé z okolí.

V současné době
Roku 1994 byla staticky zajištěna zeď kostela. Zazdily se vybourané části a koruna zdi dostala ocelovou výztuž. (beton). Omítka i cihly by měly být původní.
Kaple je přístupná příležitostně, například v době, kdy se sem pořádají každoroční poutě.
Pravděpodobně se zde konají i jiné akce, neboť tu stojí dřevěné lavičky se stolky. Na zdi jsme si všimli i osvětlení.
Je vidět, i to, že se někdo stará jak o stavby, tak i o okolí. Při naší návštěvě sekala paní kolem kostela trávu a kaple vypadala nově natřená.
Místo je velmi příjemné a je přístupné ve všech ročních obdobích

Zdroje, odkazy:
Obec Habří
Hrady.cz
Jihočeský habr z.s.

Autor: Lucie Havlíčková | karma: 13.78 | přečteno: 1100 ×
Poslední články autora